Zaměstnejte svaté
To není výzva úřadu práce, ale našeho farního vikáře, který nám ve farnosti připomíná, že máme spoustu přímluvců o kterých ani nevíme. Některé z nich Vám zkusím krátce představit, abyste věděli ke komu se ve svém stavu, povolání či životní situaci obrátit. Vždyť opravdu stačí třeba jen 5 sekund na aklamaci … oroduj za nás!
sv. Isidor Sevilský patron internetu a uživatelů počítačů
pocházel z Nového Kartága, v roce 599 byl zvolen biskupem v Seville.Svolal několik synodů, na nichž byly projednávány zásady náboženské kázně a církevního života.V roce 633 v Toledu schválil používání Creda ve španělské liturgii. 37 let horlivě spravoval svou arcidiecézi. Výmluvná, tak jako jeho život, byla i jeho smrt. Ve věku 82 let se nechal přinést do katedrály, svlékl biskupské roucho, oblékl na sebe režný pytel, posypal se popelem,v přítomnosti biskupů,svých kněží a lidu se veřejně vyznal se svých hříchů a poprosil o odpuštění a modlitbu. Přijal Tělo i Krev Páně a pozdravil se ze všemi pozdravením pokoje.
Protože byl velmi vzdělaný , sepsal velké množství knih, nejen z oboru teologie a filosofie, ale napsal i knihy z oboru hvězdářství, hospodářství,dějin a sepsal naučný slovník obecných vědomostí( Etymologiarum libri XX seu Origines ) - obdobu dnešních databází. Liturgická připomínka 4. dubna. Svatý Isidore, oroduj za nás.
Všemohoucí, věčný Bože,který jsi nás stvořil ke svému obrazu a přikázal nám,abychom hledali vše dobré, pravdivé a krásné, obzvlášť v božské osobě našeho Pána Ježíše Krista. Dej, prosíme abychom na přímluvu svatého Isidora, biskupa a učitele církve,při putování po internetu směřovali své ruce a oči k tomu, co se líbí Tobě a přijímali všechny, které potkáme, s láskou a trpělivostí. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Sv. Josef patron šťastné smrti a duchovního života
Kardinál Newman napsal: „Byli světci, kteří byli blíže našemu Pánu, než apoštolové a mučedníci. Jenže tito svatí zcela zmizeli v záři Jeho slávy a dlouhou dobu se jim nevěnovala pozornost.“ Veliké zásluhy na rozšíření úcty ke sv. Josefovi má sv. Terezie, která si sv. Josefa vybrala za svého přímluvce. O sv. Josefovi se písmo sv. mnoho nezmiňuje. Byl to muž spravedlivý.Pocházel z královského Davidova rodu.Byl tesařem.O roku a místě jeho smrti nevíme nic určitého. Soudí se, že sv.Josef zemřel v Nazaretě ještě dříve, než začal Ježíš veřejně působit. Jeho připomínku slavíme jako slavnost 19. března. Svatý Josefe, oroduj za nás.
Sv. Rita, sv. Juda Tadeáš patroni v bezvýchodných situacích a krizích
Sv. Rita se narodila v Umbrii (oblast ve střední Itálii). Její manžel byl člověk surový, prchlivý a zlostný.
Na nadávky a bití odpovídala laskavostí. Tím po čase obrátila, alespoň zčásti manžela. Když se ho zmocnil vztek, utekl z domu a nevrátil se dokud, ho vztek nepřešel. V osmnáctém roce manželství byl manžel zavražděn. Její synové přemýšleli o krevní pomstě. Sv. Rita se za ně modlila, aby je Bůh raději povolal na věčnost, než aby zhřešili. Po jejich smrti vstoupila do augustiniánského kláštera. Trpěla vředy. Zemřela r. 1407. Její památku si připomínáme 22. května. Sv. Rito oroduj za nás.
Svatá Rito, ať ti Pán umožní poznat všechny mé potřeby a mé touhy; a mně ať dopřeje žít pod tvou ochranou a cítit účinnost tvé přímluvy. Amen
Sv. Juda Tadeáš byl apoštolem. Po seslání Ducha svatého kázal 13 let evangelium spolu s apoštolem Šimonem v Arménii a Persii .Sv. Juda byl usmrcen kyjem nebo sekerou( proto se zobrazuje s těmito atributy). Kolem roku 65 napsal krátkou epištolu (předposlední kniha písma sv.). Sv. Juda Tadeáš je vzýván v římském mešním kánonu. Liturgická památka 28. října. Svatý Judo Tadeáši, oroduj za nás.
Sv. František Saleský patron novinářů a spisovatelů a bloggerů
Narodil se roku 1567 na zámku v Sales v Savojsku jako potomek venkovského šlechtického rodu. Po vysvěcení na kněze (1593) začal slovem i písmem horlivě bránit a šířit katolickou víru v kalvínské oblasti jižně od Ženevského jezera. Dokázal opravdu vládnout slovem, takže mu říkali „uchvatitel duší", ale zároveň vynikal mírností. Od roku 1602 působil jako ženevský biskup se sídlem v Annecy. Jeho nejznámější dílo o duchovním životě jsou „Uvedení do zbožného života" a „Pojednání o Boží lásce". Zemřel 28. prosince 1622 v Lyonu a 24. ledna 1623 byly jeho tělesné pozůstatky přeneseny do Annecy. Proto se jeho svátek slaví 24. ledna. V roce 1665 byl prohlášen za svatého a později za patrona novinářů a spisovatelů.Pod jeho ochranu svěřil svou kongregaci sv. Jan Bosco. Sv. Františku Saleský,oroduj za nás.
Sv. Kryštof – patron řidičů a těch, kdož jsou na cestách
O sv. Kryštofovi víme jen, že zemřel jako mučedník, snad kolem roku 250 v Malé Asii a že v Bithýnii( dnešní Turecko) mu byl kolem roku 450 zasvěcen kostel. Jinak o něm hovoří jen legendy. Těch je o sv. Kryštofovi několik. Liší se svým pojetím ve východní církvi a v církvi západní.
Nejznámějším příběhem je příběh o muži jménem Reprobus. Byl to muž obrovité postavy, který chtěl sloužit pouze největšímu z králů. Když zjistil, že se jeho král bojí ďábla, dal se do služeb ďábla. Shledal, že se ďábel bojí znamení bílého kříže. Poustevník, který ho učil mu řekl, že to je Ježíš Kristus, koho se ďábel bojí a že mu bude sloužit tak, že bude přepravovat pocestné přes rozvodněnou řeku. Jednou přenášel přes řeku dítě. Dítě bylo stále těžší a těžší. Obr se tomu velice divil a požádal dítě o vysvětlení. Dítě mu řeklo, že je Ježíš Kristus,král, kterého hledal a že spolu s ním nese na ramenou všechnu tíhu světa. Obr mu nevěřil a požádal dítě o zázrak. Obrova mohutná hůl, o kterou se opíral při přenášení lidí přes řeku, se zazelenala a později se na ní objevily květy a plody.Byl uctívan hlavně ve středověku a znovu začal být uctíván ve 20. stol., jako patron řidičů. Je také vzýván jako ochrance proti povodním, těžkým nemocem a nenadálé smrti. Jeho památku slavíme 25. července (svátek apoštola Jakuba staršího).Svatý Kryštofe, oroduj za nás.
Všemohoucí, věčný Bože, Tys vedl svatého Kryštofa po cestě, na níž Tě hledal a dal jsi mu sílu k překonání všech protivenství i k ochotě vydat svůj život ve službě Tobě; na jeho přímluvu dej i nám sílu, abychom z lásky k Tobě snášeli všechny obtíže a usilovně směřovali k Tobě, jedinému zdroji života. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Sv. Lidvina patronka nevyléčitelně nemocných
Odpovědí na otázku eutanázie je život této světice. Narodila se kolem roku 1380 v městě Scheidam v Holandsku. V 15 letech se těžce zranila a trpěla plných 38 let do své smrti bolestmi. Prvních pět let reptala na svůj osud, odmítala útěchu od lidí. Postupným rozjímáním o utrpení Pána se stala trpělivou. Snášela i pomluvy lidí, kteří se smáli jejím bolestem a říkali, že je pomatená. Svůj objev hodnoty utrpení a obětování bolesti vyjádřila ve větě: "Kdybych se mohla uzdravit jediným zdrávasem, jediným Ave Maria, tak bych se ho nepomodlila.“ Zemřela na velikonoční úterý roku 1433 .Zobrazuje se s růží. Její památku slavíme 14. dubna. Svatá Lidvino, oroduj za nás.
Všemohoucí, věčný Bože, Ty přebýváš v těch, kdo mají čisté srdce, působíš v těch, kdož jsou slabí a svatou Lidvínu jsi povolal, aby cestou přijímání utrpení ukazovala Tvé církvi cestu ke spáse; pro její zásluhu nás nauč poznávat Tvou vůli, abychom tak jako ona žili příkladným křesťanským životem. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
Sv. Barbora patronka nebezpečných povolání ( horníků, hasičů, policistů) a umírajících
O svaté Barboře nemáme žádné písemné zprávy. Narodila se a žila v Nikomedii( Izmir- Turecko). Její otec ji v přepychu odloučil od světa, aby se učila vědě a umění. Když se dozvěděl, že se stala křesťankou rozzuřil se a chtěl ji zabít. Sv. Barbora se ukryla v horách, její otec ji však vypátral a přivedl k soudci. Když ji ani mučení nepřimělo zříct se víry v Krista, sťal ji její vlastní otec. Vzývá se také jako pomocnice v nouzi. Památka této mučednice se slaví 4. prosince. Svatá Barboro, oroduj za nás.
Bože, Tvá síla se projevuje zvláště tehdy, když působí v tom, kdo je slabý: Tys posiloval svatou Barboru, aby statečně snášela všechno mučení; pomáhej i nám, abychom na její přímluvu vítězně prošli všemi zkouškami, nezemřeli náhlou smrtí, ale předstoupili před Tebe smířeni, po přijetí sv. svátostí. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
Sv. Antonín z Padovy, sv. Zdislava patroni manželů a rodin
Sv. Antonín se narodil roku 1195 v Lisabonu. V 15. letech vstoupil do kláštera augustiniánu, později vstoupil do řádu menších bratří. Žádal o přijetí do některého kláštera byl však odmítán. Nakonec byl přijat do kláštera poblíž Bologne, kde byli jen čtyři bratři. Pečlivě tajil svůj původ a vzdělání, avšak obojí vyšlo najevo a byl poslán s dalšími kleriky ke svěcení do Forli. Představený vyzval kleriky, aby některý z nich pronesl k ostatním duchovní řeč. 
Všichni se vymlouvali, až přišla řada na Antonína, Začal mluvit s takovou učeností a tak výmluvně, že všichni žasli. Byl poslán na studia a pak se věnoval kazatelskému úřadu.Jako kazatel procestoval Itálii a jižní Francii. Na jeho kázání chodilo až 30.000 lidí. V roce 1227 zůstal v městě Padově. Zemřel roku 1231. Je vzýván při hledání ztracených věcí a taktéž ztracené víry a jako pomocník v nouzi. Jeho památka se slaví 13. června. Svatý Antoníne, oroduj za nás.
Sv. Zdislava se narodila v Křižanově asi roku 1220. Bylo jí asi něco přes patnáct let, když se provdala za Havla z rodu Markvarticů, pána na hradě Lemberku v severních Čechách, kam se po svatbě na Křižanově přestěhovala. Její muž byl rytířem, zdobeným válečnou slávou, s křižáckým zanícením pro věc náboženství. Měli spolu čtyři děti: Havla, Markétu, Jaroslava a Zdislava.V blízkém městě Jablonném založila se svým manželem Havlem špitál, postavila chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. V Turnově kostel a dominikánský klášter. Nejvíce však vynikala svou velkou láskou k potřebným. Zemřela asi ve svých 32 letech. Je též vzývána jako patron českého národa.Její svátek se slaví 30. května. Svatá Zdislavo, oroduj za nás.
Bože, Tys naučil svatou Zdislavu osvědčovat lásku k Tobě v každodenní péči o vlastní rodinu i trpící bližní; dej, ať podle jejího příkladu i my využíváme času věrným plněním Tvé vůle. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
Sv.Cecilie patronka hudebníků zpěváků a skladatelů
Žila ve 3. století. Historické zprávy o jejím životě jsou sporé. Jisté je pouze, že byla zbožnou zámožnou křesťankou, která svůj dům darovala církvi. Přesto byla zařazena do mešního kánonu. Podle legendy obrátila Cecilie v den svatby svého snoubence 
Valeriána, oba se zavázali slibem čistoty a posléze zemřeli mučednickou smrtí. Jelikož při zvucích svatební hudby zpívala prý Cecílie v duchu písně chvály Bohu, byla prohlášena koncem středověku za patronku hudebníků.Když byl koncem 16. století otevřen její hrob, bylo tělo světice nalezeno ve zcela zachovaném stavu.Zobrazovala se s mečem, nebo s ránou v krku, od středověku, pak s hudebními nástroji. Památka se slaví 22. listopadu. Svatá Cecilie oroduj za nás.
Sv. Florián patron profesí související z ohněm - hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů
Za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (neboli Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. 
Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě a jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu dne 4. května r. 304 přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky Enže poblíž římské osady Lauriacum (dnes Lorch, část obce Enns v Rakousku). Nad jeho hrobem byl už v 6. století vystavěn augustiniánský klášter. Sv. Florian byl první rakouský mučedník a svatý.
Ostatky sv. Floriána byly v 11. století rozděleny, část z nich byla převezena do Říma, část do Krakova (stal se jedním z polských patronů) a z Polska byla za Karla IV. malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Další část relikvií je umístěna v katedrále v Olomouci, a v kostelích na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián, umučený ve vodě, se stal patronem hasičů. Zobrazuje se s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho památku slavíme 4. května. Svatý Floriáne, oroduj za nás.
Sv. Vít patron houbařů
je mladičký sicilský mučedník z počátku 4. století. Byl obžalován vlastním otcem a pro víru snášel mnohá mučení. Popraven byl v 7 letech.Byl uctíván už v 5. století, svátek má 15. června, patří mezi čtrnáct svatých pomocníků v nouzi. Protože dříve se lidé probouzeli s východem slunce, na jeho svátek se vstávalo nejčasněji z celého roku. Z tohoto důvodem se stal patronem houbařů, kteří časně vstávají. Navíc jim v půli června začíná sezóna. Jeho památku slavíme 15. června. Svatý Víte, oroduj za nás.
Sv. Petr patron rybářů, zámečníků a kovářů
pocházel z Betsaidy a jako jeho bratr Ondřej byl rybářem (Mk 1,16). Jmenoval se Šimon, syn Janův, a jméno Kéfas, to je v překladu Petr (Skála) dostal od Krista (Jan 1,42). Byl ženatý bydlel v Kafarnau. Spolu s Jakubem a Janem byl svědkem vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění i úzkosti v Getsemanské zahradě. Přes svůj slib věrnosti Krista třikrát zapřel, ale Ježíš i po svém vzkříšení potvrdil, že mu svěřuje vedení své církve. Po Ježíšově nanebevstoupení převzal vedení jeho učedníků a po seslání Ducha svatého první veřejně promluvil k celému shromáždění. Nějaký čas působil v Antiochii a nakonec v Římě, kde byl podle starého podání v době císaře Nerona (64 - 67) ukřižován hlavou dolů. Je zván klíčníkem nebes - podle Ježíšových slov o svázání (zamčení) na nebi i na zemi. A protože byl ve vězení 